ZŠ Špitálská

Školní rok 2016/2017

  A zase nám to začalo!

Tak jsme letos zase v 1. třídě . Šestá třída je vlastně 1. třída 2. stupně. Proti prvňákům jsme větší, ale
i v šesté třídě je pro nás mnoho nového. Střídají se nám učitelé a máme řadu nových předmětů.

Tak snad to všechno zvládneme! 

Projektový den Po stopách Karla IV.

V pátek 30. 9. jsme s celou třídou vyrazili na Pražský hrad.

Hned na začátku jsme dostali pracovní list, kde jsme plnili jednotlivé úkoly. Na jedné straně byly informace o místech, která jsme postupně navštěvovali. Na druhé straně jsme se setkali s množstvím záludných otázek. Museli jsme si všímat i barvy dveří ve Zlaté uličce, počítali jsme schody v bazilice sv. Jiří, okenní tabulky ve Vladislavském sále a také postavy v uniformě v Prašné věži. Hledali jsme,
s kým bojuje sv. Jiří na III. nádvoří, zjišťovali, jaké rozměry má Vladislavský sál. Úkolů bylo dohromady dvacet, ale zvládli jsme to.

A teď názory některých žáků...

Terezka Pavlasová
Výlet se mi líbil, i když mě pak trochu bolely nohy.

Tobiáš Herlík
Na Pražské hradě se mi nejvíce líbilo v chrámu sv. Víta. Nelíbilo se mi ale, že tam bylo tolik lidí.

Matyáš Vachuda
Na Pražském hradě se mi nejvíc líbila Mihulka, ale nelíbilo se mi, že tam bylo moc turistů.

Veronika Kusalová
V pátek 30. září jsme byli se třídou na výletě v Praze. Jeli jsme metrem a potom tramvají č. 22. Potom jsme byli v Zlaté uličce, na Prašné věži, v bazilice sv. Jiří, ve Vladislavském sále atd. Zpátky do školy jsme jeli také metrem. Moc se mi tam líbilo a den jsem si velmi užila. Budu se těšit na další výlety.

Připomeňme si

Zlatá ulička

Zlatá ulička není místo, kde byste nalezli zlaté chodníky, silnici nebo pouliční osvětlení. Tento název nese ulička, nacházející se nedaleko Pražského hradu. A čím je vlastně tak odlišná od těch ostatních? Je tvořena malými domečky s nádhernou barevnou fasádou, které jsou vestavěné do jakéhosi oblouku hradební zdi mezi věžemi Novou, Bílou a Daliborkou. Nalezneme ji mezi hradčanskými zdmi a starým Úřadem nejvyššího purkrabího. Ulička vznikla ve druhé polovině šestnáctého století. Jednalo se o dobu, kdy se právě v těchto místech usadili hradní střelci a zlatotepci. Ulička se dříve nazývala Zlatnická.

Bazilika sv. Jiří

Románská trojlodní bazilika sv. Jiří na Pražském hradě je nejstarší dochovanou sakrální stavbou
v Praze. Její bílé věže z pečlivě opracovaných opukových kvádrů výrazně zasahují do siluety hradního komplexu.V hlavní lodi jsou umístěny náhrobky členů knížecího rodu Přemyslovců.
Kostel založil kolem roku 920 kníže Vratislav, otec sv. Václava, jako druhou svatyni na Pražském hradě. V roce 925 sem byly převezeny ostatky sv. Ludmily. V roce 973 byl při kostele založen první ženský benediktinský klášter, jehož části se zachovaly dodnes.

Věže, vysoké 41 m, nestojí na stejném půdorysu. Jižní věž měří 6,3 m do šířky, ale severní věž je odkloněna o 40 cm a měří pouze 5 m. Zvony dnes na věžích nejsou, byly zničeny za I. a II. světové války, když byla nouze o kovy. Výjimkou zůstal pouze zvon z roku 1550, který dnes zdobí interiér baziliky.

Nejvýrazněji působí románská povaha stavby a sv. Jiří je pokládán za nejvýznamnější a nejkrásnější románskou bazilikou na našem území.

Mihulka

Věž byla postavena ve druhé polovině 15. století podle projektu Benedikta Rejta jako nejmohutnější dělová věž opevnění. Kromě obranných účelů měla v historii řadu dalších využití. Za vlády Rudolfa II. zde byla alchymistická dílna; v 16. století sloužila jako hladomorna, po velkém požáru hradu roku 1541 byla přestavěna a bydlel zde kovolijec Tomáš Jaroš jenž měl ve věži i dílnu. Později v Mihulce byl sklad střelného prachu, pročež se též nazývala Prašná věž. Při výbuchu střelného prachu při invazi švédské armády roku 1649 byla věž těžce poškozena. Jako sklad prachu sloužila až do roku 1754. Následně zde byli ubytováni kostelníci těsně sousedící katedrály svatého Víta, a to až do 20. století.

Vladislavský sál

Starý královský palác od nepaměti složil jako to místo, kde zasedal král a konaly se zemské sněmy. Byly zde veledůležité zemské desky, kam se zapisoval majetek šlechty. Vladislavský sál vás ohromí svojí velikostí a zejména unikátně řešnou klenbou. Aby se panové nemuseli moc unavovat, tak do něj vjižděli přímo na koních po jezdeckých schodech. A v neposlední řadě je zde Ludvíkovo křídlo, kde se konala slavná defenestrace.

Staré zámecké schody

Staré zámecké schody vedou od předhradí Pražského hradu, kde na ně navazuje Jiřská ulice na Malou Stranu a kde ústí do Chotkovy ulice. Měří cca 150 m. Schody zde byly vybudovány již někdy v 16. století. Současná podoba schodiště čítajícího 121 schodů je z let 1835 – 1837, kdy byla tato komunikace rekonstruována. Název Staré zámecké schody je oficiálně používán od roku 1829 a je patrně odvozen od Staré cesty, která již v 9. století vedla souběžně na Pražský hrad. Staré zámecké schody jsou po obou stranách lemovány zdmi. Patří mezi nejkouzelnější místa Prahy a svou romantičností inspirovaly i českého vlastence a písničkáře Karla Hašlera, umučeného německými okupanty, k zlidovělé písničce „Po Starých zámeckých schodech“. V současnosti slouží především turistům jako jedna z nejfrekventovanějších přístupových tras na Pražský hrad.

Obelisk na III. nádvoří

Monolit Obelisk, žulový monolit na III. nádvoří, byl postaven v r. 1928 u příležitosti 10. výročí založení republiky podle návrhu Josipa Plečnika. Drahý projekt a transport z Mrákotína u Telče nikdo nechtěl financovat, až jej na své náklady nechal provést prezident Masaryk. Štíhlý monolit (18,2 m, 120 tun) se však při transportu 8. září 1923 zlomil (přetrhlo se ocelové oko kladky při tažení do prvního strmějšího kopce nad Mrákotínem) a byl tesán jiný. Ten však se ukázal být z nekvalitního kamene a tak v r. 1925 byl připraven další monolit, tomu se však odlomila třímetrová špice (z celkových 20 metrů) již v lomu, nicméně byl na Hrad převezen. Na schodiště se nový masivnější obelisk Plečnikovi nehodil, proto byl umístěn na III. nádvoří na betonový zvonovitý základ. V r. 1996 byl vršek osazen ocelovým pozlaceným jehlanem.

Socha s. Jiří

Východně od Plečnikova žulového monolitu stojí gotická bronzová socha sv. Jiří zabíjejícího draka, jedinečná ukázka slévačské práce 14. století; podle tradice ji odlili Jiří a Martin z Kluže roku 1373, vyloučeno není autorství parléřovské stavební a umělecké huti. Je to první známá socha u nás, která nebyla vázána na konkrétní stavební objekt a která zdobila volné prostranství.

Chrám sv. Víta

Chrám sv. Víta je nejkrásnějším a nejhonosnějším pražským kostelem. V jeho dějinách se odráží počátky křesťanské kultury v Čechách. Je mausoleem českých panovníků a jsou zde také uloženy české korunovační klenoty.

Pověsti

Když v roce 1378 umíral veliký císař a český král Karel IV., umíráček z věže katedrály začal zvonit sám od sebe a k němu se postupně připojily všechny české zvony. Karel to uslyšel a před smrtí zvolal: „Hle, dítky mé, již mne volá Pán Bůh, budiž s vámi na věky!“
Věštec řekl králi Václavu IV., že zemře „před věží svatovítskou“. Václav dostal strach a věži se vyhýbal. Později dostal nápad, že by mohl věštbu obejít tím, že věž zbourá. Nařídil to vykonat a odjel na své sídlo na Novém hradě u Kunratic. Tam byl náhle zastižen mrtvicí a teprve když umíral, pochopil pravý výklad věštby – zemře „před věží“ – tedy dříve než věž.
Házenburská kaple v přízemí věže nebyla po požáru Prahy v roce 1541 dlouhá léta opravena a sloužila zvoníkům jako komora. Jednou tam usnul opilý zvoník, ale o půlnoci ho probudil přízrak a vyhnal ho z kostela pryč. Zvoník přes noc zešedivěl hrůzou.
Když byl odlit největší český zvon Zikmund, na Hrad jej táhlo na kočáře 16 párů koní, nikdo však nevěděl, jak jej dostat nahoru na věž. Umělci ani stavitelé si nevěděli rady, až nejstarší královská dcera sestavila podivný stroj a utkala provaz z dívčích vlasů, na němž zvon snadno vytáhla na věž. Když však chtěli učenci stroj prozkoumat, princezna jej přikázala rozebrat a roztlouci.
Vyprávělo se, že panovník, který dostaví svatovítskou katedrálu, dokáže potom definitivně odvrátit turecké nebezpečí. Doslechl se o tom císař Leopold I., nechal katedrálu opravovat a slíbil na stavbu vynaložit značné prostředky. Avšak pověst se donesla až k Turkům, kteří začali svolávat vojska, aby tak stavbu katedrály překazili. Leopold dostal strach, ve stavbě ustal a slíbené finance věnoval na posílení armády.
Za vlády Fridricha Falckého se katedrála dostala do rukou kalvinistům, kteří chtěli na posměch katolíkům zvonit na Velký pátek. Zvony však ztěžkly tak, že je nebylo možné rozhoupat. Správce katedrály se rozzlobil a zamkl věž, aby se nezvonilo ani na Bílou sobotu, avšak zvony se rozezněly samy od sebe.
Svatovítské zvony dokáží měnit hlas podle nálady, které panuje v českém národě. V období po bitvě na Bílé hoře prý zvonily tak smutně, že probouzely zesnulé české světce v kryptě katedrály.
Zvony z věže nemůže nikdo uloupit, kdo by se o to pokusil, zemře; naloženy na vůz by ztěžkly tak, že by je žádný neutáhl; kdyby se to přece podařilo, zvony by uletěly zpět na své místo.
1. dubna 2011 se na internetu rozšířila fáma, že katedrála bude zateplena. Aprílové reportáži uvěřily desítky tisíc lidí.

Beseda o plazech

V pondělí 7. 11. proběhla ve školní tělocvičně beseda o plazech.

Eliška Klimtová

Mohli jsme si pohladit hady, malé želvy a ještěrky, Já jsem si pohladila hlavně hada. Od té doby se už hadů nebojím.

Josef Liška

Beseda o plazech byla celkem fajn. Byli tam i velcí hadi, které jsme si mohli pohladit. Nelíbilo se mi, že se tam všichni k plazům cpali.

Eliška Zelinková

Byl to skvělý pocit sáhnout si na plazy. Prostě se mi to moc líbilo.

Slávek Charvát

Moc se mi to líbilo, akorát tam bylo moc dětí.

Pravěk v českých zemích

10. listopadu jsme s paní učitelkou Kopřivovou vyrazili do Městského muzea. Šli jsme na výstavu Pravěk v českých zemích. V muzeu jsme dostali pracovní list, který jsme museli vypracovat. Potom jsme se šli podívat na Langweillův model Prahy.
Eliška Klimtová

Jak hodnotíme...

Kristýna Kopačková
Muzeum se mi moc líbilo.

Táňa Horká
Muzeum bylo hodně zajímavé.

Eliška Zelinková
Pěkné. Byla to krásná výstava. Dost jsem se toho naučila.

Sára Ambrůžková
Bylo tam plno zajímavých věcí. Hodnotím to asi na pět hvězdiček.

Tobiáš Herlík
Líbil se mi Langweillův model Prahy.

Honza Mikeš
Líbily se mi vystavené exponáty.

Josef Liška
V malém kině jsme zhlédli film. Moc se mi to nelíbilo, bolela mě hlava.

Přírodovědecká fakulta

První příspěvky - Terezko, Honzo a Matyáši 

Vyrážíme.

V pátek 25.11. jsme navštívili Přírodovědeckou fakultu v Praze na Albertově.
Vyslechli jsme zajímavou přednášku na téma Proč a jak moc jsme nemocní.

Dozvěděli jsme se spoustu zajímavých věcí - například:
- zdraví je stav duševní a sociální pohody
- zdravotní stav (nemocnost) nám slouží jako ukazatel kvality života
- existuje tisíce chorob - infekční nemoci se již nevyskytují tak často jako dřív, to ale
  neznamená, že si nemusíme mýt ruce
- že svobodní lidé mají obecně vyšší úmrtnost než lidé, kteří žijí v manželství
- co nám škodí: obezita, alkohol a jiné omamné látky, kouření, stres
- co můžeme ovlivnit : věk - styl života.

Terezka Pavlasová

Dne 25.11. jsme šli se třídou do přírodovědecké fakulty na přednášku o tom Proč a jak jsme nemocní. Jeli jsme tam tramvají č. 14 a kousek jsme šli pěšky.
Paní, co přednášela, nám tam povídala a ukazovala nějaké grafy o nemocích.
Potom po přednášce jsme šli na menší výlet po Praze. Došli jsme k Tančícímu domu a do McDonalds.
Do školy jsme se vraceli metrem a kousek pěšky.
Na výletě se mi moc líbilo a něco nového jsem se i přiučil.

Honza Mikeš

Přednáška byla moc zajímavá, libily se mi na tom ty otázky a úkoly. A také Wedry LP.
Moc se mi libil Tančící dům a Národni divadlo.

Matyáš Vachuda

Florbalový turnaj

Z naší třídy se florbalového turnaje zúčastnili dva žáci - Kelvin Soquessa a já - Tobiáš Herlík. Turnaj se konal 25. 11. ve škole v Čakovicích.

Turnaj jsme sice nevyhráli, ale my dva šesťáci jsme zařídili jediný gól našeho týmu. Takže úspěch.

Tobiáš Herlík

Blíží se prosinec...

Mikuláš     5. 12.

Sběr starého papíru a víček    6. 12.

Vánoční trhy    8.12.

Vánoční běh do schodů    20. 12.

Ředitelské volno   čtvrtek  22.12.

Vánoční prázdniny    23.12. 2016 - 2. 1. 2017

A do školy až 3. 1. 2017!

Přišel k nám Mikuláš. A čerti!

 Tak takhle se u nás vyřádili čerti! Je jenom divné, že si nikoho neodnesli!

Byli jsme v knihovně...

Vánoční trh

A zase po roce se konal VÁNOČNÍ TRH. Děti z celé školy prodávaly svoje výrobky. Byli jsme úspěšní díky nápadu s tombolou, šikovnosti našich žáků - prodejců, ale také zásluhou našich maminek, kterým chceme tímto poděkovat.

Vánoční běh do schodů

Běhání do schodů je náročnější varianta sprintu. Můžete si být jisti, že po pár minutách vás budou bolet nohy jako nikdy!
Běh do schodů se stává stále více populárnějším. Běžci do schodů cestují po celém světě, aby zdolávali nejvyšší budovy a mrakodrapy.
Možná, že i naši žáci budou mezi těmi, kdo tyto závody absolvují.

V kategorii chlapců a dívek zvítězili žáci z naší třídy. Mezi dívkami byla první Aneta Pastuchová,
v kategorii chlapců zvítězil Tobiáš Herlík.

Gratulujeme!

Kreativní dílny

Ve středu 29. 1. 2017 jsme se v rámci výtvarné výchovy vydali na Radnici Prahy 9, kde se konaly kreativní dílny. Zkusili jsme si "výtvarku" zase trochu jinak, za což děkujeme paní učitelce Voděrové, že nám tuto akci zprostředkovala.

Naše třída v kině

Poslední den před vánočními prázdninami byl pro nás příjemný. Rozdali jsme si dárky - losovali jsme si, kdo komu koupí dárek. Nebylo to úplně jednoduché, když vyšlo, že dárek dá dívka chlapci a naopak. Ale zvládli jsme to!

Se třídou jsme byli den před vánočními prázdninami v kině na Černém Mostě na filmové pohádce Anděl Páně 2.
Pohádka vypráví o andělu Petronelovi a čertu Uriášovi, kteří se hádají u jabloně a strkají do sebe tak, že strhnou jablko, které spadne na Zem. Bůh jim nařídí, aby do dvou dnů jablko našli a vrátili ho zpět. Petronel s Uriášem musí na Zem hledat jablko a při tom zažívají různá nebezpečí a dobrodružství. Pohádka skončí dobře a anděl s četrem jablko najdou a vrátí se zpět do nebe.
Pohádka byla velmi hezká, obzvlášť když hledali na Zemi jablko, byla po celou dobu vtipná a hodně jsme se zasmáli.
Anička Reichertová

Pohádka se moc líbila, dokonce i klukům. Zpátky k metru jsme se svezli vláčkem Čerňáčkem.

Poslední den před Vánocemi se nám moc líbil.

Máme před sebou 2. pololetí!

Tak a školní rok je v polovině! 

V prvním pololetí jsme si nevedli tak špatně. Deset žáků mělo vyznamenání a jeden samé jedničky.
Ne všem se tak dařilo, ale snad to bude v 2. pololetí lepší.

Tak ať se v 2. pololetí daří! Tím je myšleno i  to, že zmizí pozdní příchody, nepořádek ve třídě, zapomínání pomůcek a úkolů. Také vztahy mezi námi by se mohly zlepšit. Nějaké hádání,  pomlouvání nebo rvačky by nemusely být. To už je pro malé děti a nám mnohým už bylo dvanáct.

A navíc - prázdniny tu máme už za půl roku!!!

Krásné Vánoce

Celý článek...

HURÁ, PRÁZDNINY !

Celý článek...

"Jdeme do finále a....."

Celý článek...

"Březen, za kamna vlezem......"

Celý článek...